Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci Přeskočit na navigaci

Rekord v dálkové dopravě vody 2010

Publikováno 19. 12. 2011 ve fotoalbu . Návrat na Fotogalerii.

Účast na rekordu v dálkové dopravě vody z Dolních Louček na Devět Skal 8.5.2010

Na okrskové soutěži v požárním útoku v Blažkově i naše družstvo oslovil chlapík s velice zajímavou vizí překonání rekordu v dálkové dopravě vody. Popsal trasu, počet lidí – hasičů, požárních stříkaček, počet hadic, vše včetně náhradního materiálu, bylo jasné, že to je zpracováno podrobně  a hasiči z Nových Dvorů s velitelem Sáblíkem – to byl ten chlapík který se i na nás obrátil-ví co chtějí a jak na to. Že se toho chceme zúčastnit bylo jasné hned vždyť trasa byla vytýčena i Horní Rožínkou. S požehnáním Obecního Úřadu na použití PS 12 i hadic Béček jsme najisto počítali, takže účast jsme na místě slíbili. Akce měla původně proběhnout následující rok, ale uskutečnil se později – a SDH Horní Rožínka byl u toho.

V době mezi prvním kontaktem a Rekordem organizátoři udělali mnoho práce, která se ukázala v písemných pokynech daných jednotlivým sborům (ukázku viz dál). Trasa je rozdělena do osmi úseků, v úsecích jsou rozmístěny jednotky, kontakty, zásobení hadicemi, určeni náhradníci… Naposledy se ještě na trase objevila barevná čísla – značky postů jednotlivých sborů. My jsme zařazeni ve čtvrtém úseku s číslem stanoviště 411, které jsme po dohodě s kolegy SDH Suchý Důl stanoviště č.410 zaměnili  – jako domácí jsme jim samozřejmě přenechali post hezčí, na rovině a na slunci.

Ráno v sobotu 8.5.2010 bylo pošmourné, proti dešťovým přeháňkám jsme postavili stan a čekali další události. Kolem nás projížděli hasiči na stanoviště směrem po trase od Dolních Louček a od Horní Rožínky a blíž k Devíti Skalám, k cíli rekordu. Další a další vozidla naznačovala, že se jedná  o rozsáhlou akci – v této fázi to byl  ještě pokus o rekord .

Pak k nám od Zvole kolegové ze stanoviště č.409 rozvinuli  hadice a naše stanoviště č.410 byla připojeno do hadic od Louček. My jsme již na výtlaku měli připojeno vedení k stanovišti č.411. Tato příprava trvala krátce, hadice se ale musí zavodnit. Nabídli jsme velení možnost použít k naplnění části trasy rekordu vodu z naší požární nádrže. Po obdržení  souhlasu jsme naší DS16 a naplnili  vedení od stanoviště č.410 po konec čtvrtého úseku.

Propozice  pro tento druh rekordu zavodnění hadic cizí vodou povolují  -nemusela být tedy pouze a jenom z řeky Loučky‘ a další : voda musí z místa startu  do cíle proudit po daný časový limit, celým, nepřerušeným hadicovým vedením a čas rozhodčí začnou měřit až z koncové proudnice stříká voda. Časový limit musí být tak dlouhý, aby voda v cíli rekordu pocházela ze zdroje – tedy ze startu.

Čekání je nuda, my čekali vodu dopravenou propojeným hadicovým vedením z Louček (po Hor.Rožínku je to cca 30 km) tedy čekání dost dlouhé. To byla  příležitost k diskuzi s dosud neznámými kolegy, příležitost taky něco sníst a vypít.

Vysílačka nás průběžně informovala o dění ve čtvrtém úseku, takže zpráva ,,Posíláme vodu ze stanoviště 409‘‘ zvýšila napětí, start PS12 a manipulace s kohouty na čerpadle prošly bez problému. Ještě zprávu pro č.411 a pak strojníci hlídali funkci stroje a čekáme na zprávu o spuštění časomíry a úspěšném zakončení. Samozřejmě jsme napjatě sledovali hodinky, podle našeho měření již limit skončil,  ale rozhodují  rozhodčí a co když …

Pak se z vysílaček ozvalo: ,,Rekord je uznán, je  platný a bude zapsán do Knihy rekordů‘‘! Tím  bylo jasné, že parní stříkačka z Roztok u Jilemnice na stanovišti č.819, na konci celého hadicového vedení, pod vrcholem Devíti skal, spolehlivě dodávala po celý měřený čas vodu do proudnice v cíli v nadmořské výšce 837n.m. Vše se povedlo díky celému  bezchybnému hadicovému vedení, funkci stříkaček, precizní práci obsluh atd. Napětí vystřídala velká radost (skoro dětská), naše společné úsilí přineslo výsledek

V přírodním areálu Šiklova mlýna se po návratu hasičů z trasy konalo závěrečné hodnocení s účastí významných osobností, se zábavným programem včetně ohňostroje. Ráno v neděli vstávat a odjezd hasičů domů. Pro dnešek hotovo – nový rekord čeká na překonání!!!

Jenom pro zajímavost – proslýchá se, že se chystá pokus o rekord v dálkové dopravě vody  na vzdálenost 100km. Pokud bude se někdo pokoušet pak věřím, že budeme opět u toho.

 

 

 

Něco statistiky:

Dosažená vzdálenost 63,46km, převýšení 541metrů (nejníže obec Dolní Loučky 296mnm, vrchol Devět skal 837mnm),

Hasičských sborů 288, hasičů  2592

Čerpadel 234 a  6553 hadic.

Start, počátek plnění vedení hadic vodou z říčky Loučky 10,35hod, ukončení v 17,30hod

Ve čtvrtém úseku byli zařazeni hasiči z Turčanských Klačan, Slovenská republika!

Stanoviště č.819 na konci celého hadicového vedení, pod vrcholem Devíti skal – parní stříkačka od fy Smékal z roku 1907 hasičů z Roztok u Jilemnice

SDH Horní Rožínka poskytla ke zdaru akce stroj PS 12 (rv 1977) hadice B 7ks, stroj DS 16 (rv 1953), členové SDH Horní Rožínka se na stanovišti vystřídali všichni i když někteří jako diváci.

 

Všechny zúčastněné sbory od SDH Nové Dvory obdrželi dvě DVD o Rekordu.

Také si mohli koupit trička a pivní půllitr, obojí s logem rekordu.

 

Nezúčastněným se může zdát tento rekord směšný, ale vezměme v úvahu množství času a práce, všechno nutné zajistit, pak organizaci, propagaci. To vše dělali hasiči ve svém volném čase. Vzdálené sbory si hradily ubytování, stravování a to jejich pobyt byl prakticky třídenní.

Dále a hlavně – kdo uvažuje technicky, ví o množství problémů, které mohou úsilí s nasazenou technikou v takovém množství, na takovou vzdálenost a s takovým převýšením lehce zmařit.      Proto klobouk dolů.

 

My jsme při hodnocení účasti došli jednoznačně  k tomu, že účast byla přínosem pro hasiče i obec. Jednak jsme se podíleli na díle zapsaném v Knize rekordů kde se SDH Horní Rožínka objeví v seznamu účastníků, akci  zmíněné ve značném objemu zpravodajstvím sdělovacích prostředků.

Společně ztrávený čas nás sblížil s hasiči SDH  Běloves- Náchod. V krátkosti co jsou zač. Na rekord přijeli čtyři Pavel Punar, Leoš Flek, Jirka David a Václav Matoušek. Na Šiklák přijeli v pátek, rekord se konal v sobotu, odjeli v neděli a například Vaška v pondělí čekala maturita (maturoval úspěšně!!), Jirka nenatíral (je to jeho živobytí), Pavel s Leošem se nevěnovali rodinám. Vašek je ke studiu i trenér žáků v požárním sportu. Pavel je velitel zásahové jednotky. Právě když jsme užívali večera a zavodňovali vyschlá těla, mu telefonovali že hoří v zámku Náchodě. Chvilku se mi zdálo, jak ho mrzí, že tam není. Z pátku na sobotu nocovali v Šiklově mlýně a protože se jim na Rožínce líbilo, přenocovali následující noc u nás. Náročný den jsme probírali dlouho a když  napíšu že jsme moc nespali, asi řeknu dost.

Po návratu Rožínku kolegům představili, takže se na sever Královéhradeckého kraje dostala do známosti dědina na Vysočině s dobrými lidmi, Šiklák prezentovali taky, ale úplně opačně.

Později nás pozvali na jejich spolkovou veselici, s manželkami Rožínku zastoupili Bohouš a Jirka.